Trénink 1.4.2017

V sobotu 1.4.2017 byl naplánován další trénink. "Aprílového" tréninku se zúčastnila téměř kompletní jednotka(-1), za což jsem, z postu velitele, opravdu rád. Info k tréninku dostal každý separátně týden dopředu, spolu s přísným zákazem trénink jakkoliv rozebírat . To však bohužel nevyšlo a do druhého dne psali všichni účastníci s prosíkem o dodatečné info. I přes dodání infa pak byly zjištěny nedostatky např. ve výstroji jednotlivce. Najednou však byla sobota,7:05 ráno a já už jsem kráčel ke své jednotce.

Jak bývá zvykem, někteří dorazili s mírným zpožděním, ale v dobré náladě. Na nic jsme nečekali a rovnou se dali do pohybu, abychom se přesunuli na první část tréninku. Tou byl silový trénink, zaměřený na zdatnost jedince, jeho fyzickou sílu a vytrvalost. Osobně si myslím, že laťka byla nastavena poměrně rozumně, nebylo vyžadováno nic, co by se nedalo zvládnout. Začalo se jednotlivými cviky, jako jsou kliky, sedy lehy, shyby. Poté následoval kratší kruhový trénink, ve kterém již byly zakomponovány složitější cviky. 

Silový trénink byl zakončený soutěžemi dvojic v jednotlivých disciplínách, jako jsou skoky snožmo, krokodýlí kliky a podobně. Z fyzických limitů jednotlivců byl trénink mírně zkrácen. Následoval přesun k vozidlům a cesta do prostoru TTM.

Zde následovala další část tréninku, "combat training". Tato část byla zaměřena především na součinnost jednotky v jednotlivých situacích, spolupráci při plnění úkolů a férového jednání mezi jednotlivci. Na začátek bylo klasicky potřeba provést kontrolu materiálu a u některých jedinců výhružně vztyčit prst, co si to zase (ne)donesli. Poté jsme přešli k maskování jednotlivců, které jsem nechal čistě na nich. Podotýkám, že během 5-ti minut se museli 4 lidé namaskovat jedněmi barvami... Každopádně to zvládli po svém a mohli jsme přejít k další části tréninku. Tou bylo v daném časovém limitu postavit ukrýt, ve kterém by byli schopni přečkat několik dní a skrytě pozorovat okolí. Během plnění úkolu bylo velení předáno jednomu z členů. Zatímco jednotka stavěla úkryt, bylo potřeba nachystat další disciplínu, kterou byla dráha bojovníka pro celý tým. Po uplynutí 40-ti minut jsme si úkryt zhodnotili, vyzkoušeli jeho praktičnost a přešli k dráze bojovníka.

Cílem dráhy bojovníka bylo pronést kládu přes nejrůznější překážky. Jednotka se tedy krčila, plazila, domlouvala, přemlouvala, nakonec ale dráhu úspěšně zvládla. Po dráze bojovníka byl nejvyšší čas zahájit přípravu oběda. K obědu nemá moc cenu se vyjadřovat, klasická příprava kuřete nad ohněm, kde jsem však s rozdělením práce a součinností jednotky nebyl příliš spokojen. 

Jelikož příprava oběda a jeho konzumace zabrala příliš času, za zkrácených časových limitů dostala jednotka za úkol ve dvojicích postavit nosítka pro transport raněného. Raněným se nakonec stala veškerá jejich příruční zavazadla, obaly na zbraně a další serepetičky. Materiál si tedy naložili a šli jsme se projít po areálu, reagovali na kontakty, snažili se udržet "raněného" na nosítkách, či alespoň v jejich blízkosti. Jako perličku tohoto pochodu jsem do programu dodal dalšího raněného, jemuž bylo nutno poskytnout první pomoc. Tato aktivita byla perlička do slova a do písmene. Po splnění úkolu jsem uznal, že je čas upustit od fyzicky náročných disciplín, jelikož spolu s poklesem sil drasticky klesala i morálka jednotky. Z tohoto důvodu jsme se přesunuli směrem k horní části prostoru, kde již proběhla pouze příprava ohně a pohovor s jednotlivými členy (či uchazeči)...

Celkově hodnotím trénink jako podařený. Všichni prokázali odhodlanost, vytrvalost a určitou míru fyzické kondice. Zároveň se ukázalo téměř vše, co jsem jako velitel očekával, že se ukáže. O to se však podělím pouze se svou jednotkou...